Pan Mirek měl vodicího pejska. Chodili spolu každý den na procházku. Cestou se často někde zastavili na jedno pivo. Jednou se vydali novým směrem a pan Mirek poznal, snad po čichu, že tam je hospoda, která tam nikdy dříve nebyla.

Usadil se a objednal si velké pivo. Když tak popíjel, ozvalo se od vedlejšího stolu zavolání: "Pane vrchní, platím to pivo!" Vrchní přiběhl a řekl: "Osm korun devadesát." Pan Mirek si pomyslel: "No to je levná hospoda, tak to sem budeme chodit."

Vypil pivo a zavolal vrchního, aby mu zaplatil. "Tady máte desetikorunu a drobné si nechte!" A tak to udělal několik dní po sobě. Ale začal pozorovat, že ten vrchní je na něj nějaký nabroušený. Jednou mu to již nedalo. Když platil, přímo se ho zeptal, proč je takový divný. Jestli mu snad někdo neublížil.

"Neublížil, neublížil, to vy mě pěkně štvete! Dáváte mi tu desetikorunu za pivo, které stojí třináct korun. A to si ještě myslíte, že mi dáváte "tringelt"! Těch osm korun devadesát, co jste tu tuhle slyšel, to bylo za malé pivo."

Inu, pravda se má říkat hned a ne ji schovávat za kyselý obličej.