Pročítali jsme si vánoční poštu a přání do nového roku 2000. Moc nás pobavil dopis našeho nevidomého kamaráda Standy.

"25. prosince jsme byli na návštěvě u nejstarší dcery. Až večer jsme se vrátili domů, kde nás čekalo nemilé překvapení. Pod vánočním stromkem, který míváme v ložnici, nám explodoval sekt. Střepy byly všude. Hrdlo z lahve leželo na manželčině peřině. Svoji deku jsem musel vytřepat z okna. Když jsem šel potom spát, nemohl jsem najít pyžamové kalhoty. Ty jsem vytřepal také a před půlnocí jsem je šel hledat do sněhu. Byly tam."

Když jsme si ten dopis četli, pustili jsme svou fantazii z uzdy. A smáli jsme se tak, že Ondrovi, který dopis v Braillově písmu předčítal, málem popraskaly stehy na nedávno operované hrudi. Představovali jsme si celou tu situaci očima pozorovatele v okně protějšího domu.

Je noc. Najednou se prudce otevře okno, z okna vyletí peřina a pyžamové kalhoty se pomalu snášejí do sněhu. Tak a teď vyletí i chlap! Nevyletěl, ale za chvíli vyběhl z domu jen v kabátku a šmátrá ve sněhu a hledá kalhoty. V měsíčním svitu se blýská jeho zadní část.

Moc dlouho jsme se chechtali téhle vánoční příhodě a také své vlastní fantazii. A tak jsme se díky Standovi prochechtali do nového tisíciletí. No a to není špatný začátek, nemyslíte? Standa se na nás za to jistě zlobit nebude.