Přítel Vláďa dojížděl za prací do Olomouce. Od nádraží to měl pěkný kus cesty, ale bravurně ji zvládal. Když se však někdo nabídl, že ho vezme pod paži, neodmítl. A to se stávalo dost často.

Jak to tak již mezi lidmi bývá, nabízejí svou pomoc častěji ženy než muži. A ženy zase spíš ty mladší, protože ty dříve narozené mají asi samy dost co dělat se sebou a svými taškami.

Jednou jela s Láďou jeho manželka. V Olomouci si naplánovala nějaký nákup. Měla dost času, než otevřou obchody, tak šla zatím s Láďou směrem k jeho telefonní ústředně. Najednou k nim přiběhla nějaká slečna, drapla Láďu za paži a zle se obořila na jeho paní: "Ženská, prosím vás, kudy ho to vedete? Pan Doležal chodí vždycky po druhé straně!" Vytrhla ho manželce a vlekla svou oběť přes ulici.

Vláďa byl poddajný a mírumilovný člověk. Usmíval se tomu a nechal se klidně tou divoženkou odvést a svoji paní ponechal jejímu osudu. Ta později na jeho pracoviště došla, ale s nosem červeným a uplakanýma očima.