Před Velikonocemi jsem dělala důkladný jarní úklid. Když jsem byla hotová, pěkně jsem si ještě leštěnkou natřela podlahu v kuchyni. Vždycky jsem si nechávala první nátěr dvě hodiny zaschnout a pak jsem to celé natřela nanovo.

Sedím a odpočívám mezi těma dvěma nátěry. Přiběhla vnučka: „Co děláš, babi?“ „Nic, čekám, až mi zaschne pasta na zemi.“ Vnučka konstatovala, že ten můj nátěr vypadá nějak divně. „No, já se také divím, že to dnes nějak neschne.“ Vnučka vzala do ruky lahvičku s leštidlem a vyprskla smíchy. „Ale babičko, vždyť to je umělé hnojivo na kytičky!“

Lahvičky to byly skoro stejné. Na písmo nevidím, a tak jsem sáhla po té větší.