Bylo hezké, slunné odpoledne, tak jsem se vypravil na ryby. S manželkou jsme se domluvili, že u vody posedím déle, aby pro mne přišla na smluvené místo až hodinu před půlnocí.
;Ten pěkný den bylo u vody hodně rybářů a moje oblíbené místo bylo již obsazeno. Vyhledal jsem si tedy jiné. Líbilo se mi, seděl jsem mezi dvěma vzrostlými stromy, nahodil jsem a toužebně čekal na záběr. Ryba mi zabrala dokonce několikrát, ale byli to jen malí kapříci, které jsem vždy opatrně pustil zpátky do vody.
Setmělo se, a já byl nucen nahazovat potmě, což jsem zvládl s bravurou zkušeného rybáře. A pak celý problém začal. Světelný ukazatel záběrů vylítl k prutu a to znamenalo, že něco visí na háčku. Chytil jsem prut, zasekl a s uspokojením jsem cítil, že tam mám kapra. Začal jsem ho zdolávat. Když jsem ho přitáhl ke kraji, zjistil jsem s překvapením, že se ten kapr nepřibližuje ke mně, ale šplhá na vedlejší strom.
Nakonec jsem pochopil, že visím silonem přes silnou haluz. Po delším cloumání se mi podařilo zvítězit. Stáhl jsem silon ze stromu a svého kapra vítězoslavně přitáhl do podběráku. Míru měl dobrou, a tak putoval do vaku. Přišla moje žena a odvedla domů spokojeného, úspěšného rybáře.
Eduard Sekela