Sbírala jsem lipový květ u brány svého domova. Byla jsem sbíráním toho voňavého Božího daru zaujatá, a tak jsem ani nepostřehla, že jsem prošla bránou ven.

Košík byl již plný a já nevěděla, kudy vejít zpět. Hledám a hledám, ale brána nikde. Slyšela jsem, že se někdo nedaleko mne pohybuje a pobíhá sem a tam. Oslovila jsem ho a poprosila, aby mi vysvětlil, kde je vchod do Charitního domu, ve kterém žiji. Dokonce dvakrát jsem toho tvora oslovila, ale on nic.

Měla jsem již dopal, že je tak nevšímavý. Když jsem se na něj obořila s rozhorlenou otázkou „Vy mě neslyšíte?“, poznala jsem, že komunikuji se psem na řetěze. Situaci zachránila malá dívenka, která mě vzala za ruku a ztracený vchod mého domova mi ukázala.

Zdenka Horáková