Jsem na pohled taková dobře živená důchodkyně, která nemá nárok vzdychat nad malým důchodem, i když ho malý má. Vypadám prý blahobytně a usměvavě a to se k dnešním poměrům také moc nehodí.

Když jsou ty moje půvaby ve stadiu, že se do oděvu těžce soukám, řeším to půstem. Je to zdravé a výhodné. Ušetřím na potravinách i na ošacení. Tak jsem se jednou týrala utrhováním si od úst, ale moje tílko se bránilo ztrácet to, co si tak pracně nastřádalo. Moje silná vůle však velela vydržet. Statečně jsem trpěla a trpěla a najednou byl vytoužený výsledek zde.

Vykračovala jsem si to městem a vstřebávala ten blažený pocit, že dlouhé kalhoty, ve kterých jsem byla ještě nedávno narvaná, jsou krásně volné a úplně pohodlné. Byla jsem na sebe hrdá! Ale jen do chvíle, kdy jsem se doma svlékala a zjistila, že ty pohodlné kalhoty mám rozpárané ve švech z obou stran od pasu až ke kolenům.

Pavla Sykáčková