Jana si přes silná skla svých brýlí prohlížela dárek k svátku a bručela: "Ti naši nemají vůbec vkus, takové krásné zrcadlo a tak ohyzdně zelený rám. Něco takového si přece nedám do bytu." A milé zrcadlo odnesla ke kontejneru.
Netrvalo to dlouho a přišla k ní rozzářená sousedka. "Holka, já jsem měla štěstí! U kontejneru stálo krásné zrcadlo! Představ si, úplně nové, ještě s nerozbaleným rámem. Sloupla jsem z něj fólii a pojď se na tu krásu podívat!"